Máme své chvíle

   D                  G        D            A 
1. Snad každý zná ten čas, kdy rozum zůstal stát, 
        G            D        Em                 A 
   svou správou nebo pohodou, únavou, či jen tak náhodou. 
      D            G          D 
   Ty chvíle nestárnou vzpomínkám, 
 
2. Snad každej má svůj sen, který prožil chtěl by rád, 
   je v něm víc než člověk, postrádá osud málo, kdy mu nahrává, 
   ty chvíle procitnou, když jdem spát. 
 
             Em         D                G            D 
Ref.: Hodiny chvíle neodbíjí, jak dlouhé budou je i v nás. 
             Em       D            G             D 
   Jakou jim dáme melodii, aby nám hráli v pravý čas. 
 
3. Snad každý má svůj den, kdy sám na sebe má vztek, 
   kdy ho smůla k sobě lanaří a i rukám se nic nedaří, 
   ty chvíle pominou, víš už sám. 
 
4. Vždyť každej z nás už měl kousek žití za sebou 
   a chvíle drobných zvyklostí, už neměníme s lehkostí, 
   čím více roků nám přibývá. 
Ref.: