Čaroděj

             E            E              A6     A6/C 
1. Žil kdysi muž co léčil hudbou, kterou skládal 
             E            E      A6    A6/C 
   po nocích tichých jako vítr v obilí 
             E            E         A6   A6/C 
   za světla svíček mlčky učil se a bádal 
            C#mi            H*     A* 
   a postel neznal dřív než sedmou odbili 
 
   Tóny třel do mastí a ze slov vařil séra 
   od Aše po Vsetín pak prodával co zplodil 
   když k zemi klanila se celá biosféra 
   pokorně říkaval, že má jen, co mu shodí 
 
    E 
R1: Písně jsou hříchy němých andělů, 
                C#mi 
    co v nocích mizí škvírou v nebi na Zem 
    F#mi 
    občas je k ránu najdeš v popelu 
             H4 
    a pak je zpíváš, zpíváš, jako blázen 
 
    E    F#mi G#mi F#mi G#mi F#mi H6 
    Aaaaa.... 
 
 
2. Beran i archanděl a démon v jednu chvíli 
   ten, který, když se zachce, překročí svůj stín 
   v hrdle měl zlatý prach, co občas slepě střílí 
   a srdce plné bílých květů kopretin 
 
   Ještě než vypravil se na poslední tůru, 
   jediným slovem dopsal stovku starých slok 
   u chlíva co si vyryl na březovou kůru 
   zasmál se pod knír a zmizel přes potok 
 
    E 
R2: Písně jsou oči prvních loučení 
             C#mi 
    co se ti blázne nadosmrti vrací 
    F#mi 
    občas jim najdeš nová příjmení 
             E     F#mi 
    a pak je zpíváš, 
             G#mi  F#mi 
    a pak je zpíváš, 
                E       F#mi E F#mi E F#mi 
    zpíváš jako ptáci