Labutí křik

     G                        G7 
1. Přišel podzim zas o něco dříve, 
            C                G 
   a s ním vítr přines' labutě, 
           Emi               Hmi 
   modrou řekou byla slyšet píseň, 
     C            G 
   třepetání perutě. 
2. Celý měsíc tak si spolu hrály, 
   potom přišel ten osudný den, 
   bylo slyšet divné pousmání 
   rezavého nože jen. 
3. Pak zmizela loďka v zátočině, 
   na ní zvonil zabijácký smích, 
   toho muže nikdo nedohoní, 
   kroky v blátě smyje sníh. 
        Emi     Hmi          C                       G 
R: Labuti, labuti, vrať se zpátky na svou řeku, labuti, 
           C                  Hmi         Emi 
   stýská se mi po tvém křiku a mám na jazyku, 
      C                      G 
   s kým že tvoje láska odletí. 
4. Tak tu leží a je celá bílá, 
   ještě dýchá v teplé náruči, 
   nebojí se, je jak nikdy tichá, 
   nevolá a nekřičí. 
5. Pláče nebe a na modré řece 
   její láska plave opodál, 
   a já nevím, zase jednou nevím, 
   kam bych ty svý oči dal. 
R: