Věnování

       E           Fdim    F♯m           H7   E            Fdim     F♯m          H7 
1. Šla lesem ztemnělým, na zádech starej vak. Zdála se být nesmělá, v očích měla strach. 
   E           Fdim         F♯m  H7   E      E7 
   Snad chtěla dokázat, jak umí život brát 
 
      A                     E         A                  H7 
Ref.: Jde za svým štěstím a svobodou, mrazem , sluncem i nepohodou, 
       E   F♯m  H7        E 
   pro pár      krásnejch dnů. 
 
2. Snad půjde tam, kde říčka pramení. Tou cestou klikatou, co nikde nekončí. 
   Dým ohně zavolá ji v náruč svou.