Milenci z města Pripjati
Vřešťál, Zdeněk
Am E Am A7 Dm
1. Je konec dubna osmdesátšest, vysoko nad Pripjati, létají ptáci.
E Am Dm E Am
Koruny stromů začínají kvést a Mikola má zbrusu novou práci.
E Am A7 Dm
Dali mu na sídlišti teplý byt a život vůbec nevypadá marně.
E Am Dm E Am
Co by se vlastně mohlo pokazit, má byt a práci v elektrárně.
A7 Dm E Am
Je šťastnější, než dříve byl, Mikola z města Černobyl
Dm Am A7 Dm
Šedá je voda mělkých příkopů a hnědá bývá voda ústí řek,
E Am Dm E Am
rudá je na dně stichlých zákopů a těžká voda, to je pot i brek.
Am E Am A7 Dm
2. Jsi moje všechno, šeptá Ljubomír. Co říkáš, Nino, že by jsme se vzali?
E Am Dm E Am
Bude půl druhé,/ všude mír a měsíc svítí na Janovský zámek.
E Am A7 Dm
A Nina s jeho rukou na břichu, chtěla by zpívat výská a skáče v duchu,
E Am Dm E Am
přitom jen kývne po tichu, je deset vteřin do výbuchu.
A7 Dm E Am
Jsou nadšení a dojatí, milenci z města Pripjati.
E Am A7 Dm
To ruské kolo je fakt jako hrom a malý Tolia zírá, jak se točí
E Am Dm E Dm
a támhle sviští autodrom a kluci na něm můžou nechat oči
Am E Am A7 Dm
3. Ještě chci na houpačku, na pouť, na hřiště, žadoní Máša sotva pětiletá,
E Dm E Am
nechej si něco na příště, vždyť přece není konec světa.
A7 Dm E Am
Možná, že není, možná byl, ve městech Pripjať, Černobyl.
Dm Am A7 Dm
Šedá je voda mělkých příkopů a hnědá bývá voda ústí řek,
E Am Dm E Am
rudá je na dně stichlých zákopů a těžká voda, to je pot i brek.
A7 Dm E Am
/: A konec není, ten už byl, ve městech Pripjať, Černobyl.:/
Do databáze přidal
Yogi,
dne 26. 01. 2026