Pan doktor Janoušek

   Hm D E A E 
      A                   E 
1. Vzpomínám na dětská stonání, 
   D         A      E 
   zarděnky, kašel, spála, 
   A                E 
   teploměr mamince nahání, 
   D          A     E 
   vždycky se tolik bála. 
 
   D                     A 
   Kdo to k nám pospíchá po schodech? 
   E                  A 
   Trochu mě ty kroky děsí, 
   D                 A 
   pan doktor popadá sotva dech 
   D       A       E 
   a volá: marode, kde jsi? 
   Hm C#m E 
 
      A      E   A 
R: |: Pan doktor Janoušek, 
   brejličky ze zlata, 
   D 
   tvářička buclatá, 
   A        E 
   ucho jak led, 
   A      E   A 
   pan doktor Janoušek, 
   postavou maličký, 
   D 
   udýchán celičký 
   A     E   A 
   Přispěchá hned. :| 
 
    A                   E 
2. Časem prý vzpomínka okorá 
   D         A      E 
   a potom v dým se nám změní, 
   A                E 
   vzpomínám na pana doktora, 
   D         A      E 
   který tu dávno už není, 
 
   vzpomínám na dětská stonání, 
 
   na pána, který mě chrání, 
 
   pan doktor ke mně se naklání, 
 
   já ho chci pohladit dlaní. 
 
R: