Stíny výsluní

Jdu si dál v rytmu sezóny 
někdo zkouší mě zmást 
Kdo mi přál cestu do nikam 
past už líčí 
 
Celá já marně unikám 
Stíny výsluní, já je znám 
 
Na vahách, v křesle houpacím 
vážím úlomky snů 
přejít práh, jen se popálím 
a tak váhám 
 
Lhostejnosti úslužný proud 
odnes, by s s čím nelze hnout 
jenže já se znám, já se znám 
slabá, podléhám 
 
Volný pád nebo vznášení 
když mám způsobná být 
chci se smát 
zralá k úletům, lehkovážná 
 
Nápověď je křehounká síť 
do náruče pevně mě chyť 
chci si s ohněm hrát, s ohněm hrát 
velkou lásku znát 
 
Čert vzal mdlé manekýny 
výkladní skříň a show 
když se mi zdáš tak jiný 
proč mi mráčky hlavou jdou 
 
Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad 
výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát 
 
Dost už mám letmých vzplanutí 
cestou ztrácejí dech, 
řekni sám, že jsi jediný, 
kdo mě spoutá 
 
Tobě všecko projde, máš klid 
já mít rozum 
zmizím dřív 
než se věci začnou dít 
 
Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad 
výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát 
 
Výsluní má své stíny, z přítmí se táhne chlad 
výsluní má své stíny, u tebe se chci hřát 
 
Jdu si dál v rytmu sezóny 
někdo zkouší mě zmást 
co by stál příběh o štěstí 
mnohem víc než jen slast 
 
Do mých ztrát nebo nálezů 
vešla láska jak trám 
při zdi hrát - to mě nebaví 
zase dávám co mám