Kam dáma jednou vstoupí

Mám vlídnou tvář jak matrikář 
A můj hlas pevně burácí 
Mám přísnou tvář jak archivář 
A svůj čas hloupě neztrácím 
 
Mám klidnou tvář i svatozář 
Když chvíli dlouhou prázdnou touhou 
Krátím pouhou větou vět 
 
Kam dáma jednou vstoupí 
Klid zřídka obstojí 
To ví slepý jak hloupý 
Toužil jsem být obojí 
Kam dáma jednou vstoupí 
Smích rázem přestává 
A když vás neoloupí 
Tak se aspoň vyptává 
Proč už spíš 
Proč už bdíš 
...Už zas jíš 
 
Ten příběh znám jak ďábel sám 
Měl nejednou noc zkalenou 
Ten příběh znám jak ďábel sám 
Žil s Evou nebo s Alenou 
 
Svůj příběh znám já byl to sám 
Kdo v mládí trýznil dívčí přízní 
Stále žíznil málo čet´ 
 
Kam dáma jednou vstoupí 
Klid zřídka obstojí 
To ví slepý jak hloupý 
Toužil jsem být obojí 
Kam dáma jednou vstoupí 
Smích rázem přestává 
A když vás neoloupí 
Tak se aspoň vyptává 
Proč už spíš 
Proč už bdíš 
...Už zas jíš