Praha

    D        A          C        G 
Mám jízdenku z Frýdku a za uchem kytku. 
  D       G       D 
A od mámy vitamín Cé 
  D        A           C          G 
a buchty a tvaroh. Šla se mnou až na roh. 
    D      G     D 
Tam voněla čemeřice. 
 
Kos, nezvaný rádce, mě oslovil sladce: 
''Čim? čim-ča-ra čim-ča-ra čiň...'' 
Vtom přiběh k nám táta. Řek`: ''Prostoto svatá! 
Jsi havíř, a kdo je dnes míň?'' 
 
Hmi    A        D          Hmi    A      D 
Jediná Praha je nářez! Sto věží a milión stuh. 
Hmi      A      D         Hmi       A       D 
Na kopci vítězí pravda a pod kopcem chodívá Bůh. 
  Emi        A       D     G  D 
A pod kopcem chodívá Bůh. 
 
Pět havířů v kupé teď blaženě chrupe 
a každý má podobný sen: 
že v branách ho vítá zvon svatého Víta 
a náruče povolných žen. 
 
Jedině Praha je nářez. Tam každý ti odpustí dluh. 
Na Hradě vítězí pravda podhradím chodívá Bůh. 
A podhradím chodívá Bůh. 
 
Ta hodnotná díla! A Lucie Bílá 
a výprodej v určené dny... 
Prý bude mi lépe, tak proč srdce klepe 
jak chlap, v šachtě zavalený? 
 
Není snad Praha ten nářez? Vždyť je pestrá jak duhový pstruh. 
Na vlajce vítězí pravda a v Michli má garsónku Bůh. 
A v Michli má garsónku Bůh. 
 
     G           D 
Nana nanana nana nanana…. 
nápěv: 
(voda hučí po skalinách) 
 
Ach, neznámá dívko, jsme jako to dřívko, 
jež přináší vltavský proud 
Na, vem si mou kytku, to poslední z Frýdku, 
na který mám zapomenout. 
 
Jedině Praha je nářez. Div větší, než hranatý kruh. 
Nahoře rajtuje pravda… A nás dole snad ochrání Bůh. 
A nás dole snad ochrání Bůh 
          A         D       G   D 
ta dadyda da dadyda da 
nápěv: 
(kde domov můj, kde domov můj)