Zahrada čech

D       Em    A   D    D     Em    A   D 
Lodička pluje po Labi a kolem samé Polabí, 
D       Em    A  D             Em    A    D 
a kolem samé zahrady s dědečkem Řípem za zády. 
D       Em    A   D    D         Em    A   D 
Lodička pluje po vodě v tichoučké mírné pohodě, 
D       Em        A  D          Em      A      D 
a když se k břehu přiblíží zahradu Čech si prohlíží. 
 
         Em        A     D         Em      A 
Ach to je krásy, to je vůní, obzory dálka opíjí, 
         Em           A         D     Em     A    D 
vysoké nebe v hloubce tůní, Mělnickým vínem připíjí, 
D        Am      D     G    Em       Am    D   G Em 
země je štědrá, volně dýchá, barevnou náruč otvírá, 
         C             D C          C 
široké Labe nepospíchá a sluncem oči přivírá. 
 
Na lukách tančí motýli, stébla se vánkem nachýlí, 
když kdesi v dálce pod strání nákladní vlak si uhání. 
Stromy se vždycky po roce sklánějí tíhou ovoce, 
když podzim barvy namíchá a rána mlhou zadýchá. 
 
Po řece plují spousty lodí jak po veliké dálnici, 
naloží všecko co se hodí a jedou k státní hranici, 
hranice řekne račte dále a závora je nahoře 
a lodi potom plují stále po velké řece do moře. 
 
Když vracejí se po Labi, sirénou zdraví Polabí, 
ty břehy samé zahrady s dědečkem Řípem za zády. 
Břehy jim zvolna pokynou laskavou rukou máminou, 
a vůní kterou rozdává zahrada Čech jim zamává, 
a vůní kterou rozdává zahrada Čech jim zamává.