Obluda

         Ami 
1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny 
      C                                 E 
   a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny, 
       F             G       C             E 
   a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz, 
           Ami                   C            G 
   křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás': 
    C       F       C        F 
R: Já tady nebudu, já vidím vobludu, 
    C         F         C         G 
   já vocaď pryč pudu, jímá mě strach, 
     C        F        C      F 
   chyťte tu vobludu, sežere palubu, 
    C        F       C    E         Ami 
   tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach. 
2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
   a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
   a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
   a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 
R: 
3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
   zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
   když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
   poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 
R: 
4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
   zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
   když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
   tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 
R: 
5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
   však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
   pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
   my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 
     Ami 
R: + ach, ich, och, ach ...