Ta pusa je tvá ( Hana Zagorová )

G          Ami7G7 
Ta pusa je má, 
           G    Emi 
ta pusa je tvá, 
         Ami7 
nakonec, proč se ptát,bude 
D7              G   Emi 
krásná a nekonečná. 
 
           Ami7 D7 
Tu pusu mi dáš, 
           G    Emi 
tu pusu ti dám, 
          Ami7    D7 
nejhezčí, nejbáječnější, 
           G 
jakou jsem znal. 
 
 
                  Ami7  D7 
Hm - teď měla bys říct: 
             G   Emi 
ach ne, tady ne. 
      Ami7 
Vždyť líbat v jízdní 
D7                G    Emi 
dráze zdá se nevhodné. 
 
           Ami7G7 
A ty by si měl 
                G   Emi 
teď v rozpacích být 
          Ami7 
a zkoumat míru nevkusu 
D7             G      Emi 
právě teď pusu chtít. 
              Ami7  D7 
Však to co je v nás 
                   G     Emi 
nemůžem teď zpátky vzít. 
 
Když pusa je má a je taky tvá 
zastaví čas i dech,je v ní závrať nekonečná. 
Ta pusa je víc než záblesk a šajn, 
ať si nám svět hříšky sčítá nám je teď fajn. 
 
Žár i mráz, hm, proud střídavý 
a křídla co s výškou závratnou 
slunce nám prý roztaví. 
Že málo tě znám, že přejde tě smích, 
že lásky takto líbané záhy zavane sníh. 
Co na tohle říct? Přece nic a líbat víc. 
 
Ta pusa je tvá,ta pusa je má, 
nakonec proč se přít, když je krásná a nekonečná. 
Ta pusa je tvá, ta pusa je má, 
může ji dát jen ten, kdo se láskou nezadýchá. 
 
Když pusa je tvá a je taky má, 
zastaví čas i dech, je to krása neskutečná. 
 
My chceme už víc, než návraty k snům. 
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům. 
My chceme už víc, hm, než návraty k snům. 
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům. 
 
My chceme už víc, (my chceme už víc), 
než návraty k snům (než návraty k snům) 
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům. 
 
My chceme už víc, (my chceme už víc), 
než návraty k snům (než návraty k snům)...