Javory (Cuore)

Tam za horou žije můj milý 
stáda pase u ohně spí. 
Tam za horou žije můj milý 
štíhlý v pase usměvavý. 
Javory kvetou, řeka se chystá 
a sólo vln nedá mi spát. 
Jsem bosa u řeky, ty můj daleký 
ty můj daleký pane stád. 
 
V rukou mi řeka zní 
plná slunce a mraků 
a krůpěj plyne pomalu z řas 
padá a hyne 
den bez tebe mine 
a zůstal, zůstal jen ztracený čas. 
 
Až javorový list snad ti do ohně padne 
ty sám ohni řekneš: Je čas! 
A koní kopyta tvou řekou omytá 
na břeh pozve můj hlas. 
 
Do ohně padá list, zlý je snad 
víš, nechtěl jsi číst to, co budu psát 
bosa u řeky dál, bosa u řeky 
dál pane stád, pane stád, pane stád ...