Javory (Cuore)
Přenosilová, Yvonne
Tam za horou žije můj milý stáda pase u ohně spí. Tam za horou žije můj milý štíhlý v pase usměvavý. Javory kvetou, řeka se chystá a sólo vln nedá mi spát. Jsem bosa u řeky, ty můj daleký ty můj daleký pane stád. V rukou mi řeka zní plná slunce a mraků a krůpěj plyne pomalu z řas padá a hyne den bez tebe mine a zůstal, zůstal jen ztracený čas. Až javorový list snad ti do ohně padne ty sám ohni řekneš: Je čas! A koní kopyta tvou řekou omytá na břeh pozve můj hlas. Do ohně padá list, zlý je snad víš, nechtěl jsi číst to, co budu psát bosa u řeky dál, bosa u řeky dál pane stád, pane stád, pane stád ...
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 25. 03. 2026