Vločka

     D           A         Hmi 
1. Vločky jsou hvězdy, co nehasnou, 
     G          D        A D A D 
   když slunce vystrčí hlavu, 
                 A       Hmi 
   jedna z nich ležela před masnou 
   G            D       A D A D 
   uprostřed vzteklýho davu. 
2. Bylo to minulou sobotu, 
   dostali hovězí přední, 
   ona koukala zoufale na botu, 
   která se zjevila před ní. 
     Bb         Dmi 
R: Dlouho se v rozpacích 
      Gmi7    G7 
   strojila v oblacích 
     A7       Bb7       A7 
   pro tuto sváteční chvíli. 
    Bb       Dmi 
   Po vzoru básníků, 
    Gmi7    G7 
   za cenu zániku, 
    F      Gmi7 
   letěla, aby svět 
    Ami7      Bb 
   byl aspoň na chvilku 
    D          D/C D D/C D 
   nevinně bílý. 
3. Pak řezník vytáhnul roletu, 
   nikdo si nevšiml asi 
   té vločky středního doletu 
   s náloží něhy a krásy. 
4. Zmizela pod jednou z podrážek, 
   na vločkách jaksi se nelpí, 
   leda kdyby tak pronikla do drážek 
   nějaké Gottové LP. 
R: 
5. Nebuďme ke vločkám neteční, 
   to pro nás v bolestech tají, 
   aby nám v dutině lebeční 
   nezbylo jen, co kde mají.