V bufetu

    C                   G/H 
1. Jen nechte trpaslíka Ondřeje, 
    Ami                    Emi 
   jen ať si dá, co hrdlo ráčí, 
   Ami      F            C    Emi7   A7 
   ať se, chudák malej, taky jednou poměje, 
     D7                   G 
   všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí. 
2. Jídlo je nejlepší lék na lásku, 
   v tomhletom mám už trochu školu, 
   když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku, 
   vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu. 
    F        G         C     Ami 
R: Srdce má rozervané na hadry 
     Dmi      E         Ami 
   pro jednu trpaslici ze sádry, 
    G#7                    C           A7 
   byla tak krásná, až se věřit nechtělo, 
    D7                     G 
   jako by ji uplácal sám Michelangelo, 
    F        G        C    Ami 
   nosil jí rybízové korálky, 
    Dmi     E          Ami 
   koukala nepřítomně do dálky, 
    G#7                    C          A7 
   tak velkou láskou ji, chudák, zahrnul, 
    D7               G 
   že by se i kámen nad ním ustrnul, 
              C 
   ale sádra ne. 
3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje, 
   jen ať si dá, co hrdlo ráčí, 
   když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje, 
   všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí. 
4. Ať jsme velký nebo maličký, 
   na jedný lodi všichni plujem, 
   koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky, 
   než končit s životem, je lepší dostat průjem. 
R: