Ty máš ji nejraděj ( Petr Janda )

Ty máš ji nejraděj a já jsem jen v pořadí 
vzdycháš i ve spaní jak je správná 
nač tahle beznaděj, že mám dvě snad nevadí 
vždyť ty jsi současná, ona dávná. 
 
Letitá, příliš v bocích klenutá 
nekmitá, když chci ani nedutá 
já ten krk labutí, cos jí hladil tisíckrát 
z tvé dlaně zkroucené denně cítím. 
 
Já ti ji nenutím, znám ji dýl a mám ji rád 
mé smutky zažene, zpívá, svítí 
od lidí já se o vás dovídám 
nešidím, nebýt jí jsem z půlky sám. 
 
Vznešená a ceněná nás provází 
trápí nás a všechno jí dál prochází 
štědrá je i na nájem nám přispívá 
zmoudřelá i protřelá jako ženská bláznivá. 
 
Vznešená a ceněná ... 
 
Ty máš ji nejraděj a já jsem jen v pořadí 
voláš i ze spaní, já jí zpívám 
že žen je habaděj, to ti zřejmě nevadí 
proč teď ji prohání stará víla. 
 
Jak to vzít, když jsi z ní jak pod parou 
je čas jít za tou láskou prastarou - kytarou.