Koně se taky střílejí - akordy

 
 E                   A 
  Já svět oblohy a  větru znám, 
 H                C#mi     H 
  i tahle píseň  vznikla  tam, 
 A          F#mi         H 
  nikde tak  tóny nezně jí. 
 V koních je něco po čem toužíme, 
 jak závodníci vzpomínek, 
 koně se taky střílejí. 
 
 A tak lidi svoje touhy sedlají, 
 a jen na svůj velkej dostih čekají, 
 pak jak blázni ženou touhy tryskem, 
 bez milosti štvou je za svým ziskem, 
 a když upadnou, ztracený jsou. 
 
 Braň! Braň mi volnost mou, 
 jako vítr s oblohou 
 patří mi volnost koní, 
 těch co se s větrem honí. 
 Braň! Duši mou mi braň! 
 Moje lidský já mi chraň! 
 Touhy co můj běh změní, 
 co padnou vysílením. 
 Ty nestřílej. 
 
 Lidi propadají závodům, 
 o nejkrásnější vůz a dům, 
 v zrcadlech tvář svou shlížejí. 
 Vlastnit míň než druzí nesnesou, 
 těch lidí touhy koně jsou, 
 koně se taky střílejí. 
 
 A tak aniž se jim v tváři pohne sval, 
 nutí bičíkem svý touhy běžet dál, 
 pak jak blázni ženou touhy tryskem, 
 bez milosti štvou je za svým ziskem, 
 a když upadnou, ztracený jsou. 
 
 Braň! Braň mi volnost mou, 
 jako vítr s oblohou 
 patří mi volnost koní, 
 těch co se s větrem honí. 
 
 Braň! Duši mou mi braň! 
 Moje lidský já mi chraň. 
 Touhy co můj běh změní, 
 co padnou vysílením. 
 Ty nestřílej.