Trubadůr

      Dmi          C             Dmi 
  1. Kdysi dávno, tak dávno šel krajinou 
          F                     G 
     trubadúr, jeho loutna a s ním 
            Dmi                  G 
     /:tichá píseň, co kvíteček otvírá, 
            Dmi          C         Ami 
     kde ji hrál, vítr rozfoukal stín.:/ 
 
  2. Ševcům hrál stejně rád, jako princeznám, 
     dobrý den každému připomněl, 
     kudy šel, tudy šel, tam se zázrak stal, 
     povstal sám, trochu žít zapomněl. 
 
  3. Mocný kníže se zázraků dovídá, 
     pojednou zatouží píseň znát: 
     Pěvce sem přiveďtě, tak já poroučím, 
     píseň svou pro mě jen bude hrát. 
 
  4. Píseň má, pane můj, tobě nepatří, 
     těžký prám na dně v svém srdci máš, 
     naplní píseň tvou duši bolestí, 
     pane můj, ať mi dáš co mi dáš. 
 
  5. Že jsem tvůj vládce, jen tolik poslouchej, 
     tvojí písni dám mříž železnou, 
     tobě jen, i když sám nejsem příliš rád, 
     přeji víc nežli smrt blaženou. 
 
  6. Píseň mou, pane můj, nikdo nespoutá, 
     bude znít, i když já budu spát, 
     bude znít, i když bouře se rozpoutá, 
     pane můj, na to krk můžeš dát.