Naděje chodí zpříma

Josef Šimon 
Naděje chodí zpříma 
i když už Tě nikdo neobjímá 
a ode zdi ke zdi Tě stále míň zbývá 
naděje chodí zpříma 
 
i když Tě zlomili pod lisem v němž se drtí knihy 
i když Tě vraždili tak aby tisíckrát zavraždili 
naděje chodí zpříma 
i když Tě prostě zabili 
 
tak jak se pálí obilí 
naděje chodí zpříma 
i když Tě chtěli změnit v příběh 
vyprávěný blbem jenž pase cizí hříbě 
naděje chodí zpříma 
 
i když Tě usekli jako prst spravedlivého 
jenž ukázal křivého ve lži jeho 
naděje chodí zpříma 
 
ač pravda oslepla a lidskost oněměla 
a tobě patří jenom bolest těla 
naděje chodí zpříma 
 
i když už jen naděje chodí zpříma 
a srdci člověka je zima 
naděje chodí zpříma…