Málem

Neckář, Václav

Svůj žár k mým očím vysíláš, 
Já cítím, kdy se podíváš. 
Pás vln mezi námi probíhá 
A táhne nás k vírům blíž. 
 
Oh, mám se lásce vzdát, 
Kde odvahu však brát. 
Vím, že máš co dávat, 
Já neumím už brát. 
 
Málem Tě ráda mám, 
V duchu však dál se ptám: 
Budeš rád tu se mnou stát 
Až stáří přivítám? 
Málem Tě ráda mám, 
Sebe však dál se ptám: 
Nevím - mám se bát, 
Že půjdeš o dům dál? 
 
Já dál mám hrát tu roli svou, 
Té slavné, té co všichni zvou. 
Málo znáš, 
Že když k ránu usínám, 
Jsem prázdná jak poušť, 
Kde se skrývá pláž. 
 
Oh, prázdný byt, 
Jen fotek pár - ta známá tvář 
A sláva polní tráva, 
Tak řekni jen, kde jsem já? 
 
Málem Tě ráda mám, 
Ještě však dál se ptám: 
Kam jen za Tebou jít mám 
A mám čeho se vzdát? 
Málem Tě ráda mám, 
Ještě však dál se ptám: 
Řekni - mám se bát, 
Kdy půjdeš o dům dál, 
Půjdeš dál? 
 
Ne... 
Jak mám Ti říct, 
Jak mám Ti říct, 
Že toužím blízko být, 
Že k tobě zkouším jít blíž? 
 
Já Tě ráda mám, 
Stále však dál se ptám: 
Budeš rád tu se mnou stát 
Až stáří přijde k nám? 
 
Já Tě ráda mám, 
Proč pořád dál se ptám: 
Mám se bát, 
Že půjdeš o dům dál? 

dne 15. 09. 2020