Chýše z větvoví

Tak žít za městem, 
tam, kde houstne les, 
sám a sám, 
sám a sám. 
 
Kde je klid, 
podél cest voní něžný vřes, 
vím, že tam 
slunce má svůj chrám. 
 
Žít místo v podkroví 
v chýši z větvoví 
a nevnímat, jak ubíhá čas, 
jen slýchat tichý hlas. 
 
Když kapka deště květinám vypráví, 
les mě osloví: 
Chlapče, koukej, duha září, 
tak se brouzdej louží, 
ptákům ve větvích zpívej píseň 
o přátelství všech růží. 
 
Laně se pasou za pasekou, 
když je vidíš, dech se ti úží, 
hlídají ukrytou ve křoví 
tvou chýši z větvoví. 
 
V ní bych snil samoten 
celou noc a den, 
bláhové, mé sny bláhové. 
 
O dívce, která má 
v očích modrý len, 
ta zná mé myšlenky toulavé. 
 
Žít místo v podkroví 
v chýši z větvoví 
a nevnímat, jak ubíhá čas, 
jen slýchat tichý hlas. 
 
Když kapka deště květinám vypráví, 
les mě osloví: 
Chlapče, koukej, duha září, 
tak se brouzdej louží, 
ptákům ve větvích zpívej píseň 
o přátelství všech růží. 
 
Laně se pasou za pasekou, 
když je vidíš, dech se ti úží, 
hlídají ukrytou ve křoví 
tvou chýši z větvoví. 
 
Jó, tak žít za městem, 
tam, kde houstne les, 
sám a sám, 
sám a sám. 
 
Kde je klid, podél cest 
voní něžný vřes, 
vím, že tam 
slunce má svůj chrám. 
 
Žít místo v podkroví 
v chýši z větvoví 
a nevnímat, jak ubíhá čas, 
jen slýchat tichý hlas.