Červená čepice

H                   E 
Potkal jsem na rohu šedivý ulice 
F#                H 
blankytnou oblohu v krajině skořice. 
H                 E               F#               H 
Co popsat nemohu, to byla čepice, červená jak vlčí mák. 
 
E                      F# 
Střílel jsem na slony, na bílou opici, 
H                 G#mi 
na růže, na pany, na turka v krabici, 
C#mi                    F#             H   H7 
pak jsem chtěl tři rány na její čepici mít. 
 
E                  F# 
Řekla mi, nelžete, zkuste to na špičku 
H                  G#mi 
a jestli nechcete, já to mám v malíčku, 
C#mi            F#                H     E, F#, H, E, F# 
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít. 
 
Těšínská jablíčka bývají kyselá, 
červená čepice pojednou zmizela. 
Kde byla z večera střelnice veselá, zůstal jsem docela sám. 
 
Střílel jsem na slony, na bílou opici, 
na růže, na pany, na turka v krabici, 
pak jsem chtěl tři rány na její čepici mít. 
 
Řekla mi, nelžete, zkuste to na špičku 
a jestli nechcete, já to mám v malíčku, 
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít. 
 
Svět jsem už prochodil, města a vesnice, 
nikde však nebyla ta pravá čepice, 
červených byly snad stovky a tisíce, nikde ta, kterou mám rád. 
 
Nestřílím na slony, na bílou opici, 
na růže, na pany, na turka v krabici, 
chtěl bych jen tři rány na její čepici mít. 
 
Vždyť řekla: nelžete, zkuste to na špičku, 
a jestli nechcete, já to mám v malíčku, 
C#mi            F#                H 
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít.