SAMOTA

 
H           E            A                D   F# 
Jak mi je, jo jak mi je, nikdo se už ani nezeptá 
H            E        A              F# 
zní to jako rekviem, za moje mladá léta. 
G            D        E                    F# 
Letí dým a stoupá, krajinou mých dětských snů, 
G            D       E               F# 
čas mi dává pouta, všechno asi nestihnu. 
 
Zdálo se, jo zdálo se, že není před čím utíkat, 
jak na stříbrném podnose černá bílé dává mat. 
Letí dým a stoupá, spáleništěm krásných snů, 
samota je hloupá, táhne mě to až ke dnu. 
 
Mezihra : H, E, A, D, F#, H, E, A, F#, G, D, E, F#, G, D, E, F# 
 
Soucitné, jo soucitné řeči není třeba poslouchat, 
stalo se, jo stalo se, to co muselo se stát. 
Letí dým a stoupá, krajinou mých dětských snů, 
čas mi dává pouta, všechno asi nestihnu. 
Letí dým a stoupá, spáleništěm krásných snů, 
čas mi dává pouta- nic víc tady nestihnu.