Kyselý déšť

Ač náhodou znám ještě pár můz 
čas běží dál, jen mění se vkus. 
I vášeň těch dam v žalostný blues 
kde dřív býval chrám je rozbitá tvrz. 
 
Už slyším jen pláč zklamaných zahořklých můz 
nářek co nevydá než na pár slz - kyselej déšť 
Já vím jen ztrácím čas, vždyť kyselých slz neubývá 
a můj pláč žádnou z nich nepřetaví na rubín. 
 
Nejspíš mám zkrátka pech a namísto můz v domě skrývám 
jenom pár vadnoucích konkubín. 
Ač splatil jsem daň 
za každou z mých vášnivých dam okřídlených 
ač v dlani už mám jen několik rýh 
ač zavřel jsem krám a sklidil jen smích 
pořád mi zbývá ta poslední znich 
jen náruč má studenou jak nesmytej hřích - kyselej sníh. 
 
Já vím jen ztrácím čas, vždyť kyselých slz neubývá 
a můj pláč žádnou z nich nepřetaví na rubín. 
Nejspíš mám zkrátka pech a namísto můz v domě skrývám 
jenom pár vadnoucích konkubín. 
 
A tak dál ztrácím čas a nikomu nic nezazlívám 
přece vím, že není slov co přetaví škvár na rubín. 
Taky vím nejspíš proč na mě teď svým prstem kývá 
škaredý, zahořklý cherubín.