Couvá měsíc

Matuška, Waldemar

Už mne tu žádný nezná, žádný nezdraví. 
Já ale stále smekám klobouk děravý. 
Tma na mě civí jako sova, starý měsíc nocí couvá, 
já se loučím s láskou, která rezaví. 
 
Už měsíc couvá stopou černou od sazí. 
Vysoké C mě smutnou nocí provází. 
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk Tvých kroků v dálce mizí, 
stará láska jinam s Tebou odchází. 
 
Vysoké C, volání měsíce, milostnou závratí, zpátky Tě nevrátí. 
Vysoké C se snáší z měsíce a já tu sám a sám o svůj stín klopýtám. 
 
Už couvá měsíc stopou černou od sazí. 
Vysoké C mě smutnou nocí provází. 
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk Tvých kroků v dálce mizí, 
stará láska jinam s Tebou odchází. 
 
Už couvá měsíc stopou černou od sazí. 
Vysoké C mě smutnou nocí provází. 
Nedávná slova jsou nám cizí, zvuk Tvých kroků v dálce mizí, 
stará láska jinam s Tebou odchází, odchází.... 

Do databáze přidal Mišáček, dne 21. 02. 2026