Dívka, kterou zkazil svět

Prý ta dívka s tváří anděla 
už toho tolik tolik tolik viděla 
a přece jí to nedá 
a dál hledá 
Prý chce poznat jak je krásný svět 
a proto každé ráno v pět 
se v baru z židle zvedá 
bledá bledá 
 
Oči mhouří v kouři a nad vínem 
tráví mládí 
v modrém dýmu její rty karmínem 
jako dvě bludičky 
lákají a svádí 
Ten ke komu dívka pobledlá 
si někdy k ránu v baru přisedla 
cítí se kupodivu být stále sám