Z konce světa

        E                 C#mi            F#mi7     E 
1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil 
                        C#mi        F#              A 
   vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil, 
             E             C#mi           F#mi7     E 
   z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem, 
             G#mi        F#mi7         G#mi          H 
   každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem. 
2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám, 
   já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám, 
   jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil: 
   "Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!" 
    G#mi             F#mi7          H 
R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál, 
          E                 G#mi         A          H 
   že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval, 
    G#mi                       F#mi7     H 
   mít kousek štěstí, který, když se unaví, 
          E              G#mi         A     H    E 
   třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví. 
3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit, 
   třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít, 
   že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout, 
   jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout. 
            E              G#mi         A     H    E 
R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...