Nultej poledník

     E 
1. Mraky šedý jak olověný závaží 
                                 F#mi H7 
   přines' vítr, co listí začal vát 
         F#mi    H7       E4sus C#mi 
   na perón zapomenutýho nádraží, 
        C                    F#mi(Ami)  H7(E) 
   kde na tvůj vlak já jsem čekal tolikrát. 
2. Roky běží a trať už dávno zarůstá, 
   keře šípků tu rostou v kolejích, 
   smutnej dům, ve kterým nikdo nezůstal, 
   když vagónů pár odjelo posledních. 
    E             Hmi7   F#mi        H7     F#mi       H7 
R: Vím ale jenom já, že nultej poledník to místo protíná, 
           E                         Hmi7      H7 
   jednou zastavil ten vlak a když jsem tě uviděl, 
           F#mi       H7        E 
   pro mě první vteřinou začal den. 
3. Tak tu stojím a zase hlavu otáčím 
   jako dávno k rozbitejm hodinám, 
   místo růží v ruce kytku bodláčí 
   a v krku stáhnutým jen hořký sucho mám. 
R: