Mramory

Bonsai č.3

1. 
Vidím polární zář, bledý podzimní šum, 
prošel sterilní princ a úsměvy za sklem už slábnou, 
projel upjatě kněz, listím protáh' se had, 
zůstal biblickej lept, co zejtra do koše shrábnou. 
Trochu podivnej zvyk tiše v průchodu stát, 
stojí u popelnic a co chvíli začnou se líbat. 
Je tam příruční sklad, velkej po lásce hlad, 
v ulici lakomý andělé choděj' se potajmu dívat. 
 
R: 
Mramory schodů nikdy nevybočí, 
u rajskejch plodů lásky neotročí. 
Chci taky Tě najít, cesta je střapatá, 
ulice tichá, okna má nahatá. 
Prsty si hrají a límečky dřou, 
lvi jen co se nají, už hladově řvou, 
prsty si hrají a límečky dřou, 
taková abstraktní scéna... 
 
2. 
Prašný po autech pruh, kniha v třetině stran, 
pohyb kamenných soch a ze vzkazů vojenský plány, 
oschla okvětí zla, lásky musí se smát, 
než je roztrhá dav, hoří jak otepy slámy. 
Asi je nízkej tlak a ten hebrejskej znak, 
barman poplet' mi čas, ručníky do ringu hází. 
Nebe rozsvítil blesk, ve mně po Tobě stesk, 
zůstal komety chvost a milenci dál, co se schází. 
 
R: ... 

dne 15. 09. 2020