V podvečer

R. Ne v sedmnácti ani ve třiceti 
   teprve mnohem mnohem později 
   chlap doopravdy touží po objetí 
   po lásce k domovu a naději 
 
1 Když ten čas na něj dotírá jak ovád 
   a s dechem pomalu je u konce 
   umí se dvořit umí poděkovat 
   třeba jen dívčím vlasům ve sponce 
 
R. Ne v sedmnácti ani ve třiceti 
   teprve mnohem mnohem později 
   chlap doopravdy touží po objetí 
   po lásce k domovu a naději 
 
2 Jestlipak vědí ty hluboké višně kdo políbil je očima 
   každá z nich krásná je krásná je až hříšně 
   jak prorokova dcera Fátima 
   ačkoliv nikdy nečetl jsem korán 
   a nechci konvertovat i slávou 
  poprosím aby vetřeli mi do ran drobounkou krůpěj svého balzámu 
 
3 Ne v sedmnácti ani ve třiceti 
   teprve když je pozdě na hrátky 
   člověk jak každý den svátek už světí 
   váží si střípků mezi odpadky 
 
4 A hvízdáním a potleskem a tichem si vynucuje další přídavek 
   na hráči který dávno před Fibichem 
  v podvečer bloudil o struny u řek 
 
R.