Budu volat mám tě rád ( Radoslav Brzobohatý )

Když vozy tramvají 
Se městem míhají 
A zvoní 
A světla do louží 
Se měkce pohrouží 
Tak vím 
Že chtěl bych s tebou jít 
Jak loni 
Být pražským chodcem zvídavým 
Jenž občas zatouží 
Být chodcem vítaným 
 
Tvé kroky odráží 
Zdi dlouhých pasáží 
I dvorů 
Já hledám přesto dál 
I v šeru katedrál 
A sním 
Že jako světlem reflektoru 
Ti jednou všechno objasním 
A proto čekám dál 
Až můj krok splyne s tvým 
 
Budu volat mám tě rád 
A bílou křídou 
Tvoje jméno 
Budu na zdi psát 
Budu volat mám tě rád 
Ty chvíle přijdou 
Kdy se nám zas 
Bude krásně spát 
 
Když ranní ulicí 
Dva vozy kropící se šinou 
Tak šedé svítání 
Mě domů zahání 
Jdu spát 
A je to jenom tvojí vinou 
Že stane se co má se stát 
Zas půjdu ulicí 
A třeba tisíckrát 
 
Budu volat mám tě rád 
A bílou křídou 
Tvoje jméno 
Budu na zdi psát 
Budu volat mám tě rád 
Ty chvíle přijdou 
Kdy se nám zas 
Bude krásně spát 
Budu volat mám tě rád 
Ty chvíle přijdou 
Kdy se nám zas 
Bude krásně spát