Vzdaluješ se

   G             H7          Emi  G7 
1. Tolik jsem si byla tebou jistá, 
   C           Hmi         D 
   nedošlo mi, že se může stát, 
   Ami           D         G     E7 
   že budeš mít občas jiný názor, 
   Ami        F           D 
   že se také musím někdy ptát. 
 
2. Že dva lidé chtějí stejně místa, 
   mají spolu žít a ne se prát. 
   Hlídat tě jak kvočna nemá význam, 
   můžeš myslet jinak, než chci já. 
 
      C                        Hmi 
Rf: A možná, že by stačilo tak málo, 
             C                   Hmi 
    jenom se usmát, vlídný slovo říct 
              C                    Hmi 
    a mávnout rukou, to se nám jen zdálo, 
    Ami         F            D 
    zapomenout, udělat krok vstříc. 
 
3. Vztek a lítost ve vlnách se hrnou, 
   říkám slova ledem pokrytá. 
   Je mi smutno, vzít už zpátky nejdou, 
   jsem utahaná, měla bych jít spát. 
 
4. Vzdaluješ se každým dnem i krokem, 
   koukáš jako kdybych byla stín. 
   Opatrně pokouším se o smír, 
   vypadá to, že už není s kým. 
 
Rf: A možná, že by stačilo... 
 
5. To zdání staví hráze všude kolem, 
   já si o ně hlavu otloukám. 
   Nevím, jestli budu mít dost síly, 
   třeba za tou hrází nejsi sám. 
 
   Tolik jsem si byla tebou jistá.