K mikrofonu čelem ( Pavel Bobek )

Sám nevím kolik not máme společných 
známe se dlouho, každý z nás toho hodně stih´ 
v muzice pořád stojí něco za to stíhání 
to my víme. 
Nemusí být vždycky všechno stoprocentní 
muzika s muzikantem zápolí a muzika s ním 
jenomže to se podá jak se dáme do hraní 
to se ví. 
 
Jednou jsme tam a jednou jsme tady 
k mikrofonu čelem a ke kapele zády 
snad ten kolotoč se nikdy nezastaví 
to byl by konec zábavy. 
 
Až zas někde budu hrát, máš mé pozvání 
přijď třeba s celou rodinou, nikdo ti nebrání 
dovez pár vzpomínek, já rád zaplatím dovozné 
to se může. 
Až já budu mít koncert v Černošicích 
určitě na mě přijdeš, ty máš přece pro tohle čich 
vem sebou vzdálené i blízké příbuzné 
to se smí. 
 
Jednou jsme tam a jednou jsme tady 
k mikrofonu čelem a ke kapele zády 
snad ten kolotoč se nikdy nezastaví 
to byl by konec zábavy. 
 
Jednou jsme tam a jednou jsme tady 
k mikrofonu čelem a ke kapele zády 
snad ten kolotoč se nikdy nezastaví 
to byl by konec zábavy. 
 
Pokaždé jsou jiní lidé v hledišti 
po každém vystoupení těšíme se na příští 
hudba je naše a je pouze její zásluhou 
že se známe. 
Rytmus nás posedne jak reflektor se rozsvítí 
s rytmem je krásně, ale každý to tak necítí 
a proto učíme své děti tleskat na druhou 
to se má. 
 
Jednou jsme tam a jednou jsme tady 
k mikrofonu čelem a ke kapele zády 
snad ten kolotoč se nikdy nezastaví 
to byl by konec zábavy. 
 
Jednou jsme tam a jednou jsme tady 
k mikrofonu čelem a ke kapele zády 
snad ten kolotoč se nikdy nezastaví 
to byl by konec zábavy.