Píseň holuba

1. Slétl jsem schody 
   a v průčelí stál můj shrbenej stín. 
   Povídám kámo, já vím. 
   Z vyprahlejch polí 
   šířil se prach a vejfuků dým 
   až k mýmu trámu pod podkrovím. 
   Nejsem tu vítanou ozdobou. 
   To město trpí vážnou chorobou. 
 
R: Míjím zpustlé sady a stáje 
   a pod křídly mám 
   mapy všech měst s příběhy lidí, 
   který už znám. 
   Míjím koryta řek, co těm obrazům měst 
   jsou stříbrnej rám, 
   jež překonávám na vlastní pěst. 
   A přitom ten kraj by mohl bejt ráj. 
   Z číše života chci dolít po okraj. 
 
2. Mám rád blízkost nebes 
   na střechách chrámů a vrcholcích skal. 
   Však ani tady nemám svůj úkryt, kdyby ses ptal. 
   Dávno není mi přáno, 
   svý sny jsem promarnil v hřích 
   a zbylo pár holek přelétavých. 
   Ať jsi dole nebo bydlíš na kopci, 
   pelech shodí vítr nebo výrostci. 
 
R: Míjím zpustlé sady a stáje 
   a pod křídly mám… 
 
R: Míjím zpustlé sady a stáje 
   a pod křídly mám… 
   Svět se nezastaví s mými starostmi, 
   aspoň vrkám tak, jak zobák narost mi.