Do duší

1. Když stíny jsou moc dlouhý, delší než tvoje ruce. 
   Když máš v sobě touhy do dálek jít. 
   Když hoří v tobě oheň, ale doutná tvoje srdce, 
   možná v těch dálkách chceš najít klid. 
 
R: A tak zavoláš si z plna hrdla 
   slova, co tě někdy trochu přidusí. 
   Voláš do míst, kam bys nedohlédla. 
   Voláš, voláš do duší. 
 
2. Když stíny jsou moc dlouhý, delší než tvoje nohy. 
   Když probouzí se den, ty máš stále noc. 
   Toužíš se podívat ze země do oblohy. 
   Nevíš, co tam hledáš, přitom to chceš moc. 
 
R: A tak zavoláš... 
R: A tak zavoláš... 
   ... 
   Voláš, voláš do duší. 
Voláš, voláš do duší. 
Voláš, voláš někam do duší.