Žízeň po životě

Nevím jak vy, 
ale já strašně ráda žiju 
a s každým nadýchnutím cítím, 
jak žízeň po životě piju. 
A s každým procitnutím 
a s každým políbením 
a s každým zakopnutím 
o slávu, o kamení smyju 
kousíček úzkostí a bázní. 
 
Nevím, jak vy, 
ale já strašně ráda hořím, 
ráda se spálím až to bolí 
a často bořím víc než tvořím. 
Život je krásný požár, 
který mi proudí v žilách. 
Je věčné touhy stožár, 
na kterém nikdy vlajka bílá, 
pokud mám sílu dýchat, 
nesmí vlát! 
 
Život je přece báječný 
 
je vším, co máš. 
Jen v jednu chvíli 
sváteční jej dostáváš. 
Život je zázrak zázraků, 
nesmíš ho vzdát, 
i když slunce smích 
cesty za štěstím, 
střídá déšť a pláč, 
chvilky bolestí, měj ho rád. 
 
Život je přece nádherný 
tím, že ho mám, 
že můžu vnímat svítání, 
že louky znám, 
že můžu najít lásku svou 
a z dlaní pít, 
i když slunce smích 
cesty za štěstím, 
střídá déšť a pláč, 
chvilky bolestí, 
domov mít, prostě žít. 
 
Nevím jak vy, 
ale já žiju strašně ráda 
 
a s každým nadýchnutím cítím, 
jak ve mě život barvy střádá. 
Mám žízeň po životě, 
v tepnách mi stále buší 
a s každým procitnutím 
tu žízeň celou duší vnímám, 
otvírám všechna okna dokořán. 
 
Život je přece báječný 
je vším, co máš. 
Jen v jednu chvíli 
sváteční jej dostáváš. 
Život je zázrak zázraků, 
nesmíš ho vzdát, 
i když slunce smích 
cesty za štěstím, 
střídá déšť a pláč, chvilky bolestí, 
nebuď nevděčný, nebuď nevděčný, 
měj ho rád, měj ho rád.