Tak ty ses vrátil

Tak ty ses vrátil přece jenom zpátky. 
Ani se neptáš, jestli radost mám. 
Mezitím život prošel tam a zpátky, 
pokud si na něj vzpomínám. 
 
Řekl jsi, přijdu hned, je přece neděle 
a ty máš z mechu dlaň a nic se neděje. 
Jen budík tiše tikal, když jsi tohle říkal. 
Oknem vyletěla za tou větou včela. 
 
A ty ses vrátil přeci jenom zpátky 
a našel dvéře zavřené. 
A místo klíčů pod zadními vrátky, 
pohádky mládí složené, 
perličky na šňůrce pečlivě schované, 
sotva kdo objeví, sotva kdo dostane. 
 
Jen zvonek u mých dveří pořád ještě věří, 
že se jako loni jednou rozezvoní. 
 
A ty ses vrátil přeci jenom zpátky, 
rytíř bez bázně, bez hany. 
On každý román, dlouhý nebo krátký, 
poslední list má popsaný. 
 
Řekl jsi, přijdu hned, je přece neděle 
a ty máš z mechu dlaň a nic se neděje. 
Tak proč pořád jen stojíš? 
Proč se vejít bojíš? 
Přestaň být nesmělý, je přece pondělí.