Skleněné sny

Zagorová, Hana

V skleněném zámku 
a pobřežím spánku 
se toulám. 
 
Den rolety zatáh’, 
já s hvězdami v patách 
se toulám. 
 
Někdo blízko mě schází, 
kdo mé sny skleněné 
doprovází. 
 
Jedno přání mám, 
v noci šeptávám 
do střípků. 
Jedno přání mám, 
chci tvůj monogram 
z polibků, 
na sny větrolam, 
lásku jako trám. 
Zmámená potom 
můžu chtít třeba 
křídla mít skleněná. 
 
Růžové brýle 
i zázračná chvíle 
se ztrácí. 
 
Vylétne z okna, 
jak ve větru lokna, 
 
jak ptáci. 
 
Kouzlo odlétá, padá, 
střepy zametám a jsem ráda. 
 
Že jedno přání mám, 
v noci šeptávám do střípků. 
Jedno přání mám, 
chci tvůj monogram 
z polibků. 
 
Na sny větrolam, 
lásku jako trám. 
Zmámená potom 
můžu chtít třeba 
křídla mít skleněná. 
 
Na sny větrolam, 
lásku jako trám. 
Zmámená potom 
můžu chtít třeba 
křídla mít skleněná. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 04. 07. 2026