Pro dva tři úsměvy

HZ: Pro dva tři úsměvy, úsměvy vlídné, 
 
šedivá dálnice zrůžoví nám. 
 
Neděli máme tu uprostřed týdne, 
 
já tyhle zázraky znám. 
 
 
 
SH: Pro dva tři úsměvy, úsměvy smíšků, 
 
i když jsem v tísni, cítím se líp. 
 
Připnu si křídla a naberu výšku, 
 
vznesu se k nebi jak šíp. 
 
 
 
všichni: Stanu se kánětem, rackem i vážkou 
 
pro ten tvůj dárek, co příjemně hřál. 
 
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško, 
 
tak s nimi neskrbli dál. 
 
 
 
HZ: Pro dva tři úsměvy klauni se líčí. 
 
Tak ukaž zoubky, to zvládneš jak nic. 
 
Proč nosit v tváři jen stín, z jakých příčin? 
 
Úsměv by slušel ti víc! 
 
 
 
PK: Pro dva tři úsměvy projdu sto krámků. 
 
Nepřišly, zásilek stále je míň. 
 
I tys je zavřela na sedm zámků, 
 
otevři pro mě tu skříň! 
 
 
 
všichni: Stanu se kánětem, rackem i vážkou, 
 
z pokladu svého, když dáš mi jen půl. 
 
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško, 
 
a jiným chybí jak sůl. 
 
 
 
Stanu se kánětem, rackem i vážkou, 
 
z pokladu svého, když dáš mi jen půl. 
 
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško, 
 
a jiným chybí jak sůl.