Oheň

Zagorová, Hana

Tak být jak dým, 
v patách z jisker závoj mít 
a mávnutím vranám všechna křídla vzít. 
A tmou se hnát, letět žhnoucí vánicí 
a s tím si hrát, že jsem čarodějnicí. 
 
Oheň, oheň začal hřát. 
Pálí, piští jako had. 
Jak mám se hnout? 
Už mi šňůrou plamennou 
svázal nohy v kolenou. 
Jde žár z těch pout. 
 
Oheň, oheň nocí vzplál. 
Výhní se i můj dech vzňal 
a žár jde výš. 
Jako ďáblu upsaná 
blížím se mu bezbranná... 
Jsem blíž a blíž... 
 
Tak být jak dým 
v patách z jisker závoj mít 
 
a mávnutím vranám všechna křídla vzít. 
A tmou se hnát, letět žhnoucí vánicí 
a s tím si hrát, že jsem čarodějnicí. 
 
Oheň, oheň začal hřát. 
Pálí, piští jako had. 
Jak mám se hnout? 
Už mi šňůrou plamennou 
svázal nohy v kolenou. 
Jde žár z těch pout. 
 
Oheň, oheň nocí vzplál. 
Výhní se i můj dech vzňal 
a žár jde výš. 
Jako ďáblu upsaná 
blížím se mu bezbranná... 
Jsem blíž a blíž... 
 
Tak být jak dým 
v patách z jisker závoj mít 
a mávnutím vranám všechna křídla vzít. 
 
A tmou se hnát, letět žhnoucí vánicí 
a s tím si hrát, že jsem čarodějnicí. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 17. 10. 2026