Náhlá loučení

Slyším v sobě stovky zvonů 
a tep mívám zvýšený, 
když ve vzduchu je náhlé loučení. 
 
Vím, že v pláči neutonu, 
až srosteš s dlážděním, 
nemluv gestem ani slovem. 
Já se těším na to nové, 
co mě na jinou promění. 
 
Náhlá loučení, ta váží se 
k mým šátkům na mávání. 
Náhlá loučení jsou nápisem 
na zdi příštích rozhranní. 
 
Náhlá loučení jsou mým příslibem 
příštích dnů a nadějí. 
Náhlá loučení jsou klíčenkou, 
co ztrácím v loňských závějích. 
 
Nosím v sobě dávnou minu, 
 
která čeká na svůj čas, 
svým tikáním je srdci podobná. 
 
Náš den stejně po dni plynul, 
jen šedé napospas. 
V loučení vždy zvoní hrana, 
moje mina časovaná 
touží vybuchnout, nechce nás. 
 
Náhlá loučení, ta váží se 
k mým šátkům na mávání. 
Náhlá loučení jsou nápisem 
na zdi příštích rozhranní. 
 
Náhlá loučení jsou mým příslibem 
příštích dnů a nadějí. 
Náhlá loučení jsou klíčenkou, 
co ztrácím v loňských závějích. 
 
Náhlá loučení jsou mým příslibem 
příštích dnů a nadějí. 
 
Náhlá loučení jsou klíčenkou, 
co ztrácím v loňských závějích.