Když písně lžou

Když písně lžou 
ten tam je smích. 
Sál padne a nudou zívá. 
Když písně lžou, 
kouzlo je pryč, 
den klaunům z tváře líčidlo smívá. 
 
Když písně lžou, 
je z tónů kýč. 
V tu chvíli je múza v nouzi. 
Když pranic píseň v nás neprobouzí, 
jen překáží jak staré závaží. 
 
Moje písně neučte se lhát! 
To vám říkám. Co je to za nápad? 
Kéž vás má rád 
i tamten pán, 
co právě do sálu vstoupil. 
Snad domů šel, 
snad chtěl jít spát 
a místo dárku lístek si koupil. 
 
Když písně lžou, 
 
na každý pád, 
tak trochu je mi z nich k pláči. 
Vždyť jsou to málem falešní hráči. 
Když písně lžou, 
tak čelem vzad. 
Když písně lžou, 
nechci je znát!