Hani, nebuď jak malinká

Zagorová, Hana

Pár nahých dnů, větrná pláž k spáleným zádům 
 
to náleží k pobřeží i s ním. 
 
Pár nahých dnů, čas, co byl náš podléhá řádům. 
 
Konečný, netečný je, vím. 
 
 
 
Říkám si Hani, Hani, 
 
patří k tvému létu, 
 
zmizí s bronzem z myšlení. 
 
Zas jantar slíbí všem blondýnám. 
 
Změní se Hani, Hani, 
 
v pouhou siluetu, 
 
nové dívky odmění. 
 
Hani, nebuď jak malinká. 
 
 
 
Já odjíždím a v dlani mám kamínek s dírkou. 
 
Hrad pískový hotový je, vím. 
 
Já odjíždím. Že se teď zdám jako spadlé pírko 
 
loučení nezmění, co s tím. 
 
 
 
Říkám si Hani, Hani, 
 
patří k tvému létu, 
 
zmizí s bronzem z myšlení. 
 
Zas jantar slíbí všem blondýnám. 
 
Změní se Hani, Hani, 
 
v pouhou siluetu, 
 
nové dívky odmění. 
 
Hani, nebuď jak malinká. 
 
 
 
Říkám si Hani, Hani, 
 
patří k tvému létu, 
 
zmizí s bronzem z myšlení. 
 
Zas jantar slíbí všem blondýnám. 
 
Změní se Hani, Hani, 
 
v pouhou siluetu, 
 
nové dívky odmění. 
 
Hani, ach. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 18. 10. 2026