Dům svalové ztuhlosti

 
Znám ten dům, bílý chrám, 
 
z dávných snů, kde mládí vrátí nám. 
 
Znám ten dům z dávných snů, 
 
zajdi k nám jen na pár dnů. 
 
Ucítíš vůni citrónových krémů a mléčných lázní. 
 
 
 
Ďábelsky andělský dívčí chór, zpívá tam písně své. 
 
Poutníče, tam, jen tam léčí hříchy tvé. 
 
 
 
Máš křídla motýlí, 
 
leť – jsi tam za chvíli, á 
 
chrám náš má z polštářů 
 
pár bílých oltářů. 
 
 
 
V létě, v zimě modrý růže pokvetou 
 
až projdem bránou snů Já cestu znám 
 
až projdem bránou snů Je dlouhá 
 
 
 
v zahradách tam chodí malíř s paletou 
 
v trávě plné rosy půjdem bosy, 
 
Půjdeme dál Ale až skončí 
 
a budem si hrát, až skončí, 
 
budem si hrát, 
 
budem si hrát. 
 
 
 
Stíny tvých svalových ztuhlostí 
 
zmizí jak s jarem sníh. 
 
Znám ten dům z dávných snů, 
 
zajdi k nám jen na pár dnů. 
 
A každý sval jak struna prvních houslí 
 
bude ti hrát. 
 
 
 
Ďábelsky andělský dívčí chór zpívá tam písně své. 
 
Poutníče, tam, jen tam léčí hříchy tvé. 
 
 
 
Máš křídla motýlí, 
 
 
 
leť – jsi tam za chvíli, á 
 
chrám náš má z polštářů 
 
pár bílých oltářů. 
 
 
 
V létě, v zimě modrý růže pokvetou 
 
až projdem bránou snů Já cestu znám 
 
až projdem bránou snů Je dlouhá 
 
v zahradách tam chodí malíř s paletou 
 
v trávě plné rosy půjdem bosy, 
 
Půjdeme dál Ale až skončí 
 
a budem si hrát, až skončí, 
 
budem si hrát, 
 
budem si hrát. 
 
 
 
Stíny tvých svalových ztuhlostí 
 
zmizí jak s jarem sníh. 
 
V žádné z knih nelze číst – napsán není list. 
 
 
 
K čemu je čtení, co se tím změní? 
 
Vždyť přijdeš k nám.