Cesta ke štěstí

Zagorová, Hana

K štěstí často vedou cesty klikaté. 
Štěstí, to je křehké jako vlčí mák. 
Jen přivonět smíš, když přistoupíš blíž, 
hned uletí pryč jako pták. 
 
K štěstí vedou cesty plné kamení. 
Štěstí to je plaché jako světlo svíc. 
Má kouzelnou zář, když odvrátí tvář, 
tak toužíš ji mít o to víc, tím víc. 
 
Já cestu k štěstí znám, není dlouhá. 
Jarem a trávou voní. 
Ten, kdo ji hledá sám, ten se rouhá. 
Jen dva se po ní mohou dát. 
 
Ať jsou cesty k štěstí, jak chtěj klikaté. 
Ve dvou k němu dojdem, není proč se bát. 
 
Je podél všech cest a bude nám kvést. 
Vždyť štěstí má ten, kdo má rád, kdo má rád. 
 
Já cestu k štěstí znám, není dlouhá. 
Jarem a trávou voní. 
Ten, kdo ji hledá sám, ten se rouhá. 
Jen dva se po ní mohou dát. 
 
Ať jsou cesty k štěstí, jak chtěj klikaté. 
Ve dvou k němu dojdem, není proč se bát. 
Je podél všech cest a bude nám kvést. 
Vždyť štěstí má ten, kdo má rád, kdo má rád. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 03. 07. 2026