Beethoven

Prsty se vznášejí k nebi i klávesám 
Květy mu snášejí a on je stále sám 
Snad ve všech hřmících tóninách 
Už svoje písně hrál 
A v tichu závratí pak v noci spát se bál 
Jak málo víme! 
 
Prostě vyslovíme 
B e e t h o v e n 
Ozvěna z dáli 
Vyprodané sály 
B e e t h o v e n 
A co dál? 
Uměl hrát 
Uměl psát 
Kdesi žil 
A co dál? Dál už nic 
Na co víc? 
P r o s t ě - b y l 
 
V uších zní prázdný zvon 
A němý zůstal svět 
A přesto vroucí tón 
Znovu jak vážka vzlét 
 
Vyzpíval sílu s bolestí 
I něžnou lásku svou 
K lidem, co přijdou pak 
Až tóny zestárnou... 
Jak málo víme! 
 
Prostě vyslovíme... 
B e e t h o v e n 
Ozvěna z dáli 
Vyprodané sály 
B e e t h o v e n 
A co dál? 
Uměl hrát... 
Uměl psát... 
Kdesi žil 
A co dál? 
Dál už nic 
Na co víc 
P r o s t ě - b y l! 
 
Jak málo víme 
Prostě vyslovíme... 
B e e t h o v e n 
Veliká díla 
Nespoutaná síla! 
B e e t h o v e n! 
Snad byl sám 
Snad se bál 
Že už má 
Málo sil 
Došel k nám 
Viděl dál 
Než se zdá 
P r o s t ě - b y l! 
Prostě vyslovíme... B e e t h o v e n