Aspoň se ohřeju

Zagorová, Hana

Bez malé trochy utrpení 
Milovat možné nikdy není, 
To jsi mi říkal pokaždé: 
„Tak život, holka, jde, 
Tak život, vždycky holka, jde.“ 
 
Na vrakovišti modrých snů 
Tobě nic zlého nepřeju, 
Aspoň se ohřeju. 
 
Když chladnou černou nocí pluju, 
Na horké slunce pamatuju, 
A pak si říkám pokaždé, 
Tak život vždycky, holka, jde, 
Tak život, vždycky holka, jde. 
 
Na vrakovišti modrých snů 
Tobě nic zlého nepřeju, 
Aspoň se ohřeju. 
 
V horečkách balím se do prostěradel, 
V nohách stojí Smrt, u hlavy Anděl 
A ráno čaj a topinky, 
Na těle s tvými znamínky 
Po lásce znamínky. 
 
Na vrakovišti modrých snů 
Tobě nic zlého nepřeju, 
Aspoň se ohřeju. 
 
… tobě nic zlého nepřeju, 
Aspoň se ohřeju, 
Aspoň se ohřeju … 

Do databáze přidal Mišáček, dne 20. 06. 2026