Aspoň se ohřeju
Zagorová, Hana
Bez malé trochy utrpení Milovat možné nikdy není, To jsi mi říkal pokaždé: „Tak život, holka, jde, Tak život, vždycky holka, jde.“ Na vrakovišti modrých snů Tobě nic zlého nepřeju, Aspoň se ohřeju. Když chladnou černou nocí pluju, Na horké slunce pamatuju, A pak si říkám pokaždé, Tak život vždycky, holka, jde, Tak život, vždycky holka, jde. Na vrakovišti modrých snů Tobě nic zlého nepřeju, Aspoň se ohřeju. V horečkách balím se do prostěradel, V nohách stojí Smrt, u hlavy Anděl A ráno čaj a topinky, Na těle s tvými znamínky Po lásce znamínky. Na vrakovišti modrých snů Tobě nic zlého nepřeju, Aspoň se ohřeju. … tobě nic zlého nepřeju, Aspoň se ohřeju, Aspoň se ohřeju …
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 20. 06. 2026