Vzpomínka na teď

 C                        F 
Zazpívám vám písničku o partě, 
 G           C 
co neměla v světě obdobu, 
                             F 
teď už jen dvě holky a šest kluků, 
 G                       C 
ten zbytek má smutnou podobu. 
 
 
Šest let už se trmácíme světem, 
chtěli jsme bejt osada a tak, 
kamarády sobě i svým dětem, 
tomu všemu nějak ujel vlak. 
 
         F                      C 
R:   Tak probuďte se, kamarádi moji, 
      F                    G 
     sami přece nezmůžete nic, 
            F                          C 
     dávno říkal to už král ve zlaté zbroji, 
           F         G         C 
     tři pruty maj spolu síly víc. 
 
 
Když za měsíc se sotva jednou sejdem, 
zřídka všichni, to je špatná věc, 
mlčíš, mluvit není o čem, 
čtyři pětky, sem tam ňákej hec. 
 
 
Léta píší v našich tvářích sloky, 
sníme o tom, jak to bylo dřív, 
utíkaj nám tyhle krásný roky, 
jejich cena stoupá na obdiv. 
 
 
R:   Probuďte se .......... 
 
 
Zas uvidíme ve snech starý kraje, 
Berounku a Srbskou chajdu s ní, 
a Jirku jak nám na kytaru hraje, 
naše hlasy ztichlou nocí zní. 
 
 
Vzpomeňme i na Pepika Splavce, 
na Portu i srazy pod skálou, 
kde oheň hořel k na stožáru vlajce, 
my stáli a pěli hymnu Čučáckou. 
 
 
R:   Probuďme se ............... 
 
 
Že jsme si nevážili těhle chvilek štěstí, 
jednou nám příjde hrozně líto, 
budem v koncích, kolem sebe mlátit pěstí, 
a kamarádi už neuslyší to. 
 
 
Zkusme ještě jednou hlavu zvednout, 
a bejt zas parta, jako před pár roky, 
třeba na zelenou trávu si zas lehnout, 
ať Bůh Čuč vede správně naše kroky. 
 
                 F                     C 
R:   Tak přece, probuďte se, kamarádi moji, 
      F                    G 
     sami přece nezmůžete nic, 
              F          G           C 
     že jste spolu, co byste chtěli víc, 
            F            G             C 
     tuhle písničku zpívejte z plných plic, 
             F         G          C 
     a nebo nezbyde vám už vůbec nic.