Manon ( Lovetobogán )

A 
S tebou léto krátký se mi zdálo 
            D 
A nebylo to málo 
               A 
co naučils mě znát 
a slunečnice závistí jen žloutly 
              D 
že nikdy neprokoukli 
               A 
co nutí mně se ptát, 
 
           Hmi     D         A 
čím‘ to že já chci být jen s tebou 
A         D   A            Hmi         D 
a když tě mám svět se točí čím dál tím víc 
 
           A 
R: Jak tobogán 
           D 
   není už vzdálenost 
          A 
   a není vykřičník 
          E 
   a není otazník 
            A 
   love tobogán 
           D 
   není už přítomnost 
           A                        Hmi 
   a vůbec nic co bylo dříve  kolem nás 
              C#mi 
   jenom ty a já 
                  E          D 
   a slunce který mám nad hlavou 
          A 
   popletenou 
            D 
   jen ty a já 
           A            D 
   a jenom slunce který nám 
                    A 
   nám nám nám ráno stoupá nad hlavou 
 
D 
Jsem Manon která prijíždí sem z dálky 
A nemůže už spát 
A neví kam jít má 
 
Pro Degrýjeho vkládá do košíků pár motýlů a hříchů 
A pak mu povídá 
 
Čím to že já chci být jen s tebou 
A když tě mám – svět se točí čím dál tím víc 
Víc než nejdelší 
 
R: Tobogán... 
   ... 
   popletenou 
   jen ty a já 
   a slunce napořád 
 
koulí ten svůj velikej míč 
jeho paprsků pár s tebou chytám 
Dřív než počítat čas 
K sobě stáhne si zas 
Z plochy všechno co právě 
Láska láska láska má pro nás 
 
R: